Rodinné tradice a tradiční rodina

 

Dne 3. 12. 2015 od 9:00 do 14:30 proběhla v Lékařském domě v Praze v koordinační režii pana Jiřího Kubičky panelová diskuze v rámci "Dne rodinné terapie" na téma:

Rodinné tradice a tradiční rodina

O tradiční rodině či jejím rozpadu se mluví jak v širší veřejnosti, tak v kruzích rodinných terapeutů. Co to ale je? Kdesi jsem četl: "rozpad tradiční rodiny v druhé polovině osmnáctého století". Ale o tradiční rodině se u nás často mluví jako o něčem, co existovalo snad bez větších změn poměrně donedávna a teprve v posledních desetiletích se to rozpadá. Položme si otázku: jaké jsou u nás rodinné tradice, jak vypadaly české rodiny v minulosti a jaké jsou dnešní české rodiny? Medicína má často a) popis normálního, zdravého stavu organismu, například anatomii nebo fysiologii b) popis patologie například patoanatomie či patofyziologie c) navazující léčebné obory, například chirurgii či internu. Může či měla by tak fungovat i rodinná terapie? Na tuto otázku bychom měli odpovídat se znalostí toho, co si jiné humanitní obory o rodině myslí a co o ní vědí.

Program: 

9:00 - 11:00 

  • prof. Jan Sokol, filosof: Proměny rodiny. Od zemědělské k městské rodině.
  • prof. Milena Lenderová, historička: Proměny hierarchie funkcí rodiny v průběhu 19. století v pramenech osobní povahy.
  • Panelová diskuse, první část

11:00 - 11:30  přestávka

11:30 - 13:30

  • Mgr. Hana Šlechtová, Ph.D., socioložka: Kategorie "tradičního" v sociologickém pohledu na rodinu.
  • Saša Uhlová, novinářka a romistka: Tradice a současnosti romských rodin.
  • Panelová diskuse, druhá část

Komentář: 

Klíma setkání bylo příjemně vstřícné, myšlenkově nosné, otevřené  a inspirující. PhDr. Jiří Kubička provázel diskuzi "doprovázením", které podněcovalo a otevíralo spontánní vzájemnou diskuzi mezi přednášejícími i přítomnými.  K dokreslení volně odcituji několik myšlenek a slov, které zazněly. 

Z přednášky prof. Jana Sokola 

Rodina dnes ve srovnání s rodinou předcházejících historických etap žije jinak:  ".......žijeme ve městech, "živíme" se "lidmi", ne tím, co se nám urodí.....Většina povolání, jako obchodník, právník, lékař, psycholog,  je zaměřena na druhé lidi ....... Důvod,  proč žijeme ve městech je, abychom mohli vykonávat povolání ........ 40 procent české populace představuje domácnost s jediným členem. Síly ve společnosti působí proti rodině......".

Z přednášky prof. Mileny Lenderové   

Paní profesorka osvětlila proměny hierarchie rodiny během 19. století vycházejíc z pramenů, které mají osobní povahu - především deníků a dopisů. Ty zachycují  svědectví o emocích, chápání těla, postoje k náboženství, svědectví o dětství, mládí a vůbec života v rodině.  Paní profesorka uváděla výpovědi konkrétních lidí, uspořádané chronologicky a současně  napříč společenskými vrstvami. 

Svědectví o proměnách uspořádání hierarchie v rodině v 19. století, v podání paní prof. Lenderové, emočně zasáhlo především proto, že jasně vysvitlo, nakolik rodina a člověk tím, jak prožívá sebe i svět, se podílí na utváření dějin.

Z přednášky Mgr. Hany Šlechtové, Ph.D.

Slova socioložky Mgr. Hany Šlechtové, Ph.D., zapůsobila dynamickým myšlenkovým spádem a citem pro historickou a mezikulturní "jinakost". 

Snad nejlépe připodobní krátké citace z její přednášky:

"Odvod  - jako rozvod....."

Dívka ve střetu kultur - v té, ze které pochází a té, ve které momentálně žije, říká: "Nesnáším být zamilovaná!"

"Pouta původu - hledáme toho, kdo nám sedne s předkem...."

"Eschalotologický rozměr - ochočíme si smrt ........"

"Žádný není zaměnitelný, partner otevře či zablokuje autenticitu partnera....."

Z přednášky Saši Uhlové

Novinářka a rómistka zakončila blok přednášek prostou, jasnou a krátkou řečí o životě rómských rodin. Zajímavé bylo, že k jejímu příspěvku bylo velmi mnoho dotazů. V rómských rodinách se žije pospolitě, nikdo není sám. Avšak návraty do rómské komunity z dětských domovů jsou velmi svízelné. 

 

J. Pejřimovská